Před přesunem do hor jsme si ještě detailně prošli Polonnaruwu. Nové město má pouhých 120 obyvatel a lze jej obejít během 15 minut. Oproti tomu stará část pocházející až ze 7.století se táhne v délce skoro 5km. Nejlepší způsob, jak si prohlédnout zbytky rozsáhlého královského paláce, který údajně čítal až 1000 pokojů, a mnoha chrámů, dágob, vihár a stúp je půjčit si opět kolo. Tentokrát jsem dostal modernější kousek s košíkem na předních řídítkách, ale pro jistotu to zase skoro nebrzdilo. Co taky chtít za 200 srílanckých rupií (necelé 2$). Ten den bylo ale opravdu velké horko a na kole jsme se vařili doslova ve vlastní šťávě.
Celkově je na Srí Lance velmi bezpečno. Klidně můžete nechat batoh s věcmi u chrámu a nikdo si ho ani nevšimne. Horší je to s opicemi. To jsou pěkný zlodějky. Přivázal jsem si tašku s nějakými nakoupenými věcmi ke kolu a než jsme se během chvíle vrátili, převrhli kolo a igelitku úplně rozcupovali potvory, v domnění nalezení jídlo. To měli ale smůlu a já štěstí, že dřevo nejedí :-D
Ještě ten den jsme přežili dalších 6 hodin asijské diskotéky v busu při přesunu do Kandy. Až mě bude chtít někdo naštvat, můžeme mi klidně koupit asijskou muziku, strašné "kňučení a kňourání" a já nevím co ještě. Taky je dobré, že také ne všechny busy mají svou trasu napsanou v latince, ale pouze v sinhálštině a tamilštině. Nicméně tady to chodí, že bus pouze přibrzdí, křičíte cílovou stanici, a když ukáže, skoro za jízdy naskakujete nebo vystupujete. Celkově se řidiči drží přikázání "klakson je více než brzda, takže proč brzdit, mohu troubit" a bylo by neodpustitelné to porušit. Už jsme seděli i v buse, do kterého zezadu naboural jiný menší bus. Tady se ale nic nehrotí, pár pomuchlaných plechů a jede se dál. Nejvtipnější je pozorovat místní "čumily", jak se okamžitě seběhnout nebo vyklání z aut, div nevypadnou :-D
Cestou nás dohnala tropická bouřka, něco jako naše silné přívalové deště. Zde je to úplně normální. Ovšem čím více jsme stoupali do hor, tím se počasí horšilo. Po noci strávené v Kandy (měli jsme od začátku cesty poprvé teplou vodu) jsme pokračovali do horské vesničky Ella vlakem, který pomalu stoupá mezi čajovými plantážemi do hor vysokých kolem 2 500m n.m. Koleje se od dob kolonialismu pravděpodobně nevyměňovaly :-) a závory se stahují ručně přes závaží. Ani nemají mechanismus na kliku. Po sedmi hodinách jsme dorazili do cíle a pokračovali jsme busem k blízkým vodopádům Rawana, které kaskádovitě padají z do hloubky 90 metrů. Lepší bylo na cestu se z busu nedívat, jelikož občas šíře silnice byla jen tak, tak na osobní auto ne pro bus a k tomu ještě pár desítek metrů kolmý sráz do údolí. Ella je docela přeturizovaná se spoustou míst k ubytování a jídla s trochu nataženými cenami. Naštěstí severní polovina ostrova taková nebyla. Brzký ranní výšlap na Little Adam's Peak nabídl pohádkové výhledy daleko do údolí Ella Gap a horu Ella Rock. Počasí v horách se velice rychle mění a teploty klesají v noci až k 12°C. Bezmračná oblaha vydrží pouze do 9 hodin ráno, poté se počasí velmi rychle kazí a hory se schovají do mlhy nebo bouřkových mraků. Všudypřítomná vlhkost a vysokohorské klima jsou blahodárné pro růst čajovníku. Sběračky čaje natrhají každý den ve strmých svazích až 10 kilo čajových lístků. Z toho vzniknou zhruba 2kg čaje. Ačkoliv je to práce náročná, je také nejhůře placená a sběračky patří mezi nejchudší obyvatele. Srílancká ekonomika je závislá až ze 70% na produkci čaje a kolem výroby se pohybuje přes milion místních obyvatel.
Při přesunu vlakem do Nuwara Eliyae jsme zkusili 3.třídu (někteří to nazývají jízdou dobytčákem :-D ), ale protože ten den (17.srpna) byly parlamentní volby, bez problému jsme se vešli a ani moc nemačkali. Vojenské a policejní hlídky byly zesílené několik dní před. Ačkoliv je 6 let po válce začíná tu růst etnické napětí, kterého využívají politické strany k populismu. Místní nám říkali, že se sem tam něco semele, ale tyto volby ukáží, jakým směrem se nastaví (ne)řešení etnických problémů. Nás volby zasáhly akorát zhoršenou lokální dopravou a zavřenými obchody. Nuwara Eliya je nejvýše položená vesnička na Srí Lance v nadmořské výšce 1868 m n.m. Tady je běžné vidět domy ještě s koloniální architekturou. Asi 22km na sever směr Kandy leží výrobna čaje Mackwoods, kde lze vidět proces zpracování čaje, především černého čaje typického pro Srí Lanku. Hned další den v 5 hodin ráno jsme vyjížděli do národního parku Horton Plains. Největší zajímavostí parku je World's End (skála vysoká 860m), ze kterého se při dobrém počasí otevírá výhled až na pobřeží ostrova. Přestože jsme do parku přijeli brzy z rána, mraky stihly zakrýt celé údolí. To je zde nejhorší, ani by nebyla taková zima (kolem 15°C), ale kvůli velmi vysoké vlhkosti (většinou se chodí v mracích) je pocitově velmi nepříjemná. Nic se tady nedá usušit. A tak celý osmikilometrový okruh národním parkem jsme prakticky šli v mracích za stálého mžení nebo deště. Díky tak specifickému klimatu se zde daří tzv. mlžným lesům. Přeci jen jsme měli trochu štěstí a asi na 5 minut se nám oblaka rozestoupila i z údolí. Počasí se měnilo co 10 minut. Jeden ze strážců parku vyprávěl, že před 3 měsíci někdo sklouzl ze skály, ale naštěstí se zachytil o strom, to mu zachránilo život. Druhý den voleb nám trochu více komplikoval přesun do vesničky Hatton a dále do Dalhouise, kam jsme chtěli busem. Jenže busy nejezdili jen vlaky. Nádraží jsme měli 15km daleko a vlak jel za 15 minut. Vzali jsme tuktuk a vlak jsme na nádraží doběhli těsně před rozjezdem. Měl potřebných 15 minut zpoždění :-) na což jsme spoléhali. Krajina kolem vesniček Dalhouise a Maskelyia je asi nejkrásnější, co jsme měli možnost vidět - hory, jezera, čajové plantáže...
Spát jsme šli velmi brzy kolem 19.hodiny a již ve 2 hodiny ráno jsme vstávali a započali výšlap na posvátnou horu Adam's Peak neboli Sri Pada. Cesta je dlouhá sice pouhých 7km, ale překoná se více jak 5000 schodů a téměř 1200 metrů převýšení. Prochází se kolem soch stojícího, ležícího a sedícího Buddhy, kde nám mnich přeříkal modlitbu za šťastný výstup a návrat nebo nás zaklínal :-) to nevíme. Ale za 2 a 1/4 hodiny jsme byli na vrcholu. Na vrcholu se nachází otisk nohy - podle buddhistů otisk Buddhovy nohy, podle hinduistů otisk Šivovy nohy a dle křesťanů otisk svatého Tomáše. Místo je velice větrné, ale východ slunce je nezapomenutelným zážitkem. Nejhorší bylo v té zimě si zout boty a jít kolem svatyně ke zvonu, kde si může každý zazvonit tolikrát, kolikrát byl na vrcholu. Zpáteční cesta za světla jde mnohem rychleji, pouhé 2 hodiny s pauzami na focení. Pak jsme vzali bus do Hattonu, který jel 25km asi hodinu a půl po silnicích vysoko nad jezery a občas jsme v ostrých zatáčkách jeli jen po 3 kolech. To čtvrté, levé zadní (seděl jsem nad ním, a pokud jsem měl dost odvahy, podíval jsem se na něj z okna), bylo často ve vzduchu, jelikož to bral přímo po okraji nad srázem a proč také si do zatáček najíždět :-D Dále 4 hodiny vlakem do Elly, kde jsme si stopli bus přes Wellawayu do Pannegamuwy. Batohy jsme za neustále pomalé jízdy naházeli do venkovního zadního úložného prostoru a rychle naskočili dovnitř. A v Pannegamuwě jsme vzali tuktuk do Tissamaharamy, která leží kousek od pobřeží. Byla to celkem štrapáce, která trvala 9 hodin plus k tomu to brzké ranní vstávání ;) Řidič tuktuk (místní vozítko nazývají ato) má bratra, který nám zařídí safari v Yala national park. Tady je to já na bráchu brácha na mě :-) Takže další den vstávání tentokráte ve 4:00 ;)
Trocha pozorování na okraj. Trhy tady v jižní Asii nejsou takové jako v JV Asii. Ovoce, zelenina, sladkosti, maso jsou doplněny kýčovými čínskými blbostmi místo tradičních rukodělných výrobků. Alespoň se používá méně plastu. Pokud to jde, prodává se nakrájené ovoce nebo smažené produkty v papírových pytlících, které jsou lepeny ze starých novin nebo popsaných papírů. Obchody, když chtějí vypadat lépe, za asijský název přidají anglické slovo Trade a hned jsou světový :-D To samé s názvy penzionů, guest housů aj. Používají názvy typu Royal Place, Rose Inn, Grand City... ovšem kvalita často horší než české ubytovny. Máme to na vlastní kůži zjištěno, protože jsme na cestě 13 dní a bydleli jsme na 10 různých místech.