A v neposlední řadě co dělá nejen Mnichov Mnichovem, ale i Bavorsko Bavorskem je pivo. Nikdo by si neměl nechat ujít návštěvu alespoň jednoho z pivních domů. Nejznámějším je Hofbräuhaus, kde se pivo servíruje rovnou v tuplácích :-) společně s typickými pochoutkami, jako jsou mnichovské bílé klobásky, preclíky, knedlíky a kyselé zelí. Každý si určitě přijde na své. Nejen obsluha, ale i návštěvníci chodí v bavorských krojích a ke všemu hraje tradiční mnichovská kapela. U stolů se sedí minimálně po 10 a ačkoliv se lidé neznají, zábava je společná i mezi jednotlivými stoly. Kdo nezažil tuto atmosféru, nemůže pochopit.
Kromě samotného Mnichova jsme se vydali také na dva pohádkové zámky v bavorských Alpách a to Hohenschwangau a Neuschwanstein. Zajímavou variantou je koupit celodenní lístek tzv. Bayerische pass, s kterým lze neomezeně cestovat vlakem, busem, lodí a co já vím čím ještě, po Bavorsku. Základ stojí 23€ a za další osobu +5€ (maximálně 5 osob na jeden lístek). Nejprve jsme se tak dostali vlakem z Mnichova Haupbahnhof do městečka Füssen, kde se přesedne na místní autobus přímo do Hohenschwangau. Zámek Hohenschwangau je starší a nachází se kousek od jezera Alpsee. Původně se jednalo o hrad z 12.století, který ovšem v průběhu staletí celý zchátral. Ruiny koupil v 19.století král Maximilán II. z rodu Wittelsbachů a nechal ho opravit v novogotickém stylu.
Přibližně po půl hodině chůze do kopce jsme se přemístili na druhý zámek Neuschwanstein. Byl postaven za poměrně delší dobu (17 let) v polovině 19.století Ludvíkem II. Bavorským, který zde žil pouze necelý půlrok.
Ludvík byla velmi zvláštní a kontroverzní postava v bavorských dějinách. Ludvík trpěl duševní chorobou a žil zcela realitu. Dokonce poslední měsíce svého života nutil služebnictvo, aby s ním zůstávalo celé noci vzhůru. I kuchyně musela vařit v noci a přes den se vévoda uchyloval ke slabému spánku. Trpěl také častými bolestmi hlavy a svou nespavost řešil třeba tak, že nechal zapřáhnout koně a projížděl se v kočáře noční krajinou. Po svých 20.narozeninách stále více trpěl fobií z cizích lidí a nejenže se odmítal účastnit jakýchkoli veřejných ceremonií, ale postupem času situace dospěla tak daleko, že v divadle, které se rozhodl navštívit, nesměl být kromě něj jediný divák. Takovýchto privátních představení se pro něj odehrály víc než dvě stovky. Údajně chtěl po sloužících, aby měsíc nesvítil na obloze ale v jeho ložnici. Jednou z jeho největších výstřelků bylo pobíhání po zámku v rouše Adamově a přitom střílel z okna kuší. V roce 1886 byl na pokyn bavorských ministrů zatčen soudními psychiatry a odvezen na zámek Berg, kde o dva dny později záhadně zemřel společně s dr. Guddenem. Smrt není doposud objasněna, pouze víme, že se oba utopili v Starnberském jezeře.
Na svou dobu bylo sídlo velmi moderně vybaveno nejrůznějšími technickými novinkami, počínaje telefonním aparátem a systémem vnitřního horkovzdušného vytápění konče. Obě místa jsou spojena také se životem a tvorbou věhlasného německého hudebního skladatele Richarda Wagnera. Přímo na Neuschwansteinu složil opery Tanhäuser a myslím, že také Prsten Nibelungův. Sám Ludvík byl velkým mecenášem umění a byl ochoten platit astronomické částky za různá umělecká díla. Zámek byl dokonce inspirací pro Walta Disney, který podle něho vytvořil hrad Šípkové Růženky.
Jelikož nás zámky tak zaujaly, nechali jsme se zlákat ještě na jeden – Königschloss (Herrenchiemsee). Zhruba hodinu cesty vlakem směrem do Salcburku leží městečko Prien am Chiemsee, odkud se musí plout lodí zhruba 20 minut po jezeře Chiemsee na ostrov Herrenchiemsee, zvaným též Herreninsel. Téměř z každého místa cesty se otevírají úchvatné výhledy na bavorské Alpy. Ostrov koupil Ludvík II. Bavorský v roce 1873 a nechal zde postavit kopii zámku ve Versailles. Bohužel během tříleté stavby bylo dokončeno jen 20 místností z 50. Ludvík do zámku zavítal pouze na 9 dní! Svou kýčovitou výzdobou interiérů si opravdu nezadá s jen tak nějakým zámkem. Většina místností je nějakým způsobem spojena s osobou Ludvíka XIV. nebo Ludvíka XV. Jako v předchozích zámcích se i zde kladl důraz na modernost vybavení – výtah na jídelní stůl, který se nazdobil a nechal se vyvést o patro výše do jídelního sálu; rozvod potrubí pro parní vytápění; vanu o objemu 6 000 litrů vody a mnoho dalšího. Určitě musím návštěvu doporučit!
Letošní první zahraniční výlet směroval jen kousek za hranice k našim západním sousedům do hlavního města Bavorska a třetího největšího města Německa - Mnichova. V posledním půlroce se na českém trhu s autobusovými dopravci začala stále více objevovat německá firma Flixbus - Meinfernbus. Nenechalo na sebe dlouho čekat a začal konkurenční boj o linky převážně do německých a rakouských měst z Prahy, což přineslo úžasné promo akce v podobě ceny 9€ téměř kamkoliv. Toho jsme museli samozřejmě využít :-)
Veškeré dění v Mnichově se odehrává na náměstí Marienplatz, kde stojí historická budova radnice a Nová radnice se zvonkohrou. V minulosti se na náměstí konaly nejrůznější trhy. Jelikož moje výlety se neobejdou bez dobrého jídla, zastavili jsme se na vedlejším Viktualienmarktu. Jeden obchůdek vedle druhého s rozmanitými specialitami - vepřovými, králičími, koňskými atd. Nákupní třídou jsme prošli na Karlsplatz a dále až na Königsplatz, kde se blízko nacházelo hlavní Hitlerovo sídlo tzv. Hnědý dům, v kterém od roku 1930 bydlel a organizoval manifesty NSDAP. Přímo na náměstí se nachází ještě budova Führerbau, kde byla roku 1938 podepsána mnichovská dohoda. Nesmím zapomenout ještě na dvě důležité budovy. První z nich je kostel Frauenkirche, který pojme až 20 000 věřících. Lze ho poznat velmi snadno podle dvou cibulových kupolí na věžích, které údajně posloužili jako vzor pro stavbu Skalního dómu v Jeruzalémě. Druhá z budov je mnichovská opera, která se svým baletním a operním souborem patří ke špičkám nejen v Evropě.